|
|
The Limits of the EU's Political Conditionality Approach in the Western Balkans
Křiklánová, Michaela ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cílem práce je odkrýt vztah mezi strategiemi rozšiřování Evropské unie a procesem demokratizace v zemích západního Balkánu za pomoci zkoumání vlivu strategií EU na změny úrovně demokracie ve dvou konkrétních případech: Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko. Efekt nástroje politické kondicionality byl po dobu více než jedné dekády omezen nedostatečným důrazem na demokratické reformy a vyzdvihováním bezpečnostních zájmů, které byly často upřednostněny před cíli, které přímo souvisí s reformami posilujícími úroveň demokracie v daných zemích. Na základě teorie konfliktních cílů práce demonstruje, že nedávno uplatněná strategie EU, jež řadí jednotlivé cíle do vhodné posloupnosti, přičemž cíle související s demokratickým přechodem jsou upřednostněny před bezpečnostními zájmy, je efektivnější v navozování demokratických změn. Následně byly definovány nutné a postačující podmínky pro úspěšnou strategii posloupnosti: silný důraz na demokratické cíle s jasně vytyčenou časovou perspektivou a odpovídající kroky mezinárodních aktérů.
|
|
| |
|
|
Konvergence nových členských zemí EU
Nevoralová, Lenka ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na nové členské země Evropské unie a jejich konvergenční procesy. Konkrétně se věnuje pěti středoevropským zemím, České republice, Maďarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku, které vstoupily do Evropské unie 1. 5. 2004. První kapitola se zabývá zeměmi v době jejich přípravy na členství v Evropské unii, věnuje se plnění Kodaňských kritérií a tehdejšímu ekonomickému vývoji. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj středoevropských zemí v Evropské unii. Nejprve je charakterizován vývoj nových členských zemí v prvních letech členství, následně během ekonomické krize a nastupujícího oživení. Třetí kapitola je věnována samotným procesům reálné a nominální konvergence ve středoevropských zemích. Kromě sledování jednotlivých etap konvergence v čase je dokumentován průběh konvergence výpočtem beta konvergence v Evropské unii. V závěru práce je nastíněn vztah mezi stupněm nominální a reálné konvergence v daných zemích.
|
|
|
Státy bývalé Jugoslávie na počátku 21. století
Souček, Petr ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
První kapitola této bakalářské práce se zaměřuje na obecnou charakteristiku regionu západního Balkánu a poskytuje základní politicko-hospodářské informace o oblasti s důrazem na výklad moderních dějin regionu (rozpad Jugoslávie, válečné konflikty a současné hospodářské problémy). Druhá část popisuje aktuální rozšiřování Evropské unie o státy bývalé Jugoslávie. Poslední kapitola se zabývá přílivem zahraničních investic do Srbska a Chorvatska a zahraničním obchodem obou zemí s Českou republikou.
|
host ::
RSS.